Biblické Archeologické Noviny - Biblická archeologická fakta
Novinky | Informace | Odkazy | E-shop | Ron Wyatt | Přednášky | Bibilická numerologie a spojistosti
Noemova Archa | Sodoma a Gomora | Truhla smlouvy | Přechod přes Rudé moře | Pravá hora Sinaj | UR | Archiv

Přeložit s Google Translator

 
20. června 1987 založila Turecká vláda novou přírodní rezervaci Noemovy Archy.
Nedávno znovu objevená města Sodoma, Gomora a okolí jsou důkazem biblické zprávy.
V roce 586 př. Kristem babylonská armáda zničila velkolepý chrám krále Šalamouna.
Na dně Rudého moře byl nalezen hřbitov koní, lidí a vozů. Místo není na Sinajském poloostrově.
Úžasný důkaz objevený v poušti Saudské Arábie určil skutečnou polohu biblické hory Sinaj.
 
Pokud patříte mezi příznivce biblické archeologie a máte zájem o sponzoring neváhejte nás kontaktovat.
 
Kniha
Tajné dějiny jezuitů II.
 
Kniha
Zvyk a přikázání
 
 

Háran, Abrahámovo město


Háran leží blízko Syrských hranic. Tam se Abraham uchýlil po tom, co unikl z Uru. To jméno je odvozeno od Abrahámova nejstaršího bratra Hárana. Také Laban, Rebeka, Ráchel a Lea z toho místa pocházeli. I další místa v okolí dodnes nesou jména Abrahámovy rodiny. Např. Terach – Táre, Serug (Sürüç) – Sárug, Cháran – Háran atd.

Dnes je Háran jen větší vesnicí, ale kdysi to bývalo hlavní město, které jako takové ustanovil Assyrský král. Háran byl strategicky situován u řeky Balikhu, která vtéká do Eufratesu a město také leží na silnici mezi Ninivem a Karkemišem. Za městem jsou zříceniny university, kterou zničila řecká armáda Alexandra Velikého, když převzal vládu nad Perskou říší. Je tu velké, vydlážděné nádvoří, obklopené troskami zdí se studnou uprostřed a se stovkami vytesaných kamenů a sloupů, které byly také zničeny. Pravděpodobně tuto školu založil Abrahám. Lze se odvolat na Abrahámovu návštěvu starého Noeho v knize Jašerově, aby získal moudrost od něho a z hvězd. Ať už tomu tak bylo či ne, škola, ta první universita na světě, tu byla založena kolem 2000 př. Kr. a měla styky s Egyptem.

Ruiny Cháranu.

Astrologie se zvrhla na uctívání model, tak jak ve zbytku Assyrského a Babylonského království. Město se přizpůsobilo a drželo svého náboženského postavení během pozdější Perské světové války od 6. do 4. století př.Kr. a po tom, co Alexander Veliký dobyl město pro svou Řeckou říši. Když se Římská říše stala křesťanskou, pohanští filozofové z Říma a Athén utekli na východ a v Háranu založili novou Platonickou akademii, ve které byla smíchána starodávná pohanská Kaldejská náboženství s novější římskou formou. V 6. století do té oblasti přišel Islám a pod kalifem Umarem II. byla založena islámská universita. On nechal profesory pohanské moudrosti pokračovat v jejich funkci a oni, tak jak před tím, přežili také tuto změnu nadvlády. Avšak před muslimy udržovali své okultní vědomosti v tajnosti. Křižáci tu postavili hrad, který stále ještě stojí na vrcholku jednoho ze středisek na uctívání boha měsíce Sin ve městě. Na vrcholku druhého střediska je mešita.

Domy v Háranu jsou až 3,7 m vysoké a postavené z jílu. Jejich účelem je izolovat vnitřní teplotu domu od vnější. Teplota tu dosahuje až 55 °C, a tudíž není divu, že uctívali (boha Sina) měsícem osvětlené noci…

 

Zhruba jeden a tři čtvrtě kilometru od hradu je kopec. Na cestě projdeme dvěmi bránami, které označují vchod do „Domu Aramova“, což byla rodina Sáraje. Rodem pocházeli od Noemova vnuka Arama, který byl synem Sémovým. Původním jazykem Arameánců byla hurriánština, ale později měli svůj vlastní jazyk aramejštinu, podle znalců jazyků vyvinutý pod vlivem akkadiánštiny (a nebo to možná ovlivnila Babylonská věž?). Každopádně, aramejština se později stala tím nejpoužívanějším obchodním jazykem Středního východu a vysunula z vedoucí pozice hebrejštinu mezi Židy v Kristově době.


Romantický Háran (Cháran)

Sára či Sáraj, což bylo její původní jméno, byla manželkou patriarcha Abraháma a je popsána jako „velmi krásná“. Tak krásná, že Abrahám musel dvakrát lhát a říct, že není její manžel – ze strachu, aby ho nezabili dva králové, kteří se o Sáraj ucházeli. Žili v Cháranu dost dlouho po tom, co Abrahám se svým otcem Terachem odešel z Uru v Kaldejsku. Tím jejich Urem byla asi Urfa, ležící jen takových 48 km od Cháranu. Mohl ale také uniknout z Uru, který byl vykopán během třicátých let minulého století v jižním Iraku, ale to by nedávalo smysl, proč by měl jít nejdříve tolik stovek kilometrů na sever a poté zpátky na jih do Kanánu…

Jeden z Abrahámových bratrů byl Nachor a ten druhý byl Háran, který ale zemřel před tím, než opustili Ur, a tak asi pojmenovali to město po něm.

Když Abrahám a Sáraj po jejich několikaletém pobytu v Cháranu odešli do Kanánu (pozdějšího Izraele), vzali sebou Háranova potomka Lota. Lot se usadil v úrodné Sodomě, avšak po Božím zásahu sirným krupobitím byl ten kraj přetvořen na pustou oblast Mrtvého moře. To je ale jiná událost, kterou popisuji jinde

Sáraj a Abraham měli syna Izáka a shodli se na tom, že si určitě nemá vzít za manželku místní kanánskou ženu. Poslali tudíž svého sluhu zpátky do Háranu, aby tam našel pro Izáka manželku. Sluha se setkal s také velmi krásnou Rebekou právě tady u studny. Ona je vnučka Náchora, Abrahámova bratra, který stále ještě v Cháranu žije. O pokolení později, když Ezau a Jákob, dvojčata narozená Izákovi a Rebece, se stali nepřáteli na život a smrt. Rebeka poradí svému oblíbenému synu Jákobovi, aby utekl zpátky k jejímu bratru Labanovi do Cháranu. Když Jákob dospěje do země „Paddan-Aram“ (Aramův pozemek – t.j. země Arameánců), setká se s krásnou Ráchel – u studny. Zamilují se do sebe. Otec Laban ho ale ošidí tak, že pracuje sedm roků, aby se oženil s její sestrou Leou – a potom se ožení s Ráchel (to ho stojí dalších 7 let!).

Cháran, nebo-li dnešní Hárran, byl tedy dějištěm těch nejromantičtějších zpráv v bibli, zahalených do vůně záhad Východu. Na vrcholku kopce nalézáme tel, malý kopeček s původním městem a tady je možné prokopávat se jednou vrstvou za druhou skrze dlouhou historii tohoto města. (Podobný se nachází i na Moravě…) Bylo provedeno několik vykopávek, avšak v malém měřítku kvůli nedostatku financí. A to je velká škoda, protože Hárran by toho určitě hodně odhalil o prvních obyvatelích tohoto místa a Araratských hor.

Strávil jsem noc v Urfě, či Urhai, tak jak se to nazývalo v aramejštině. Şanliurfa, zářící Urfa, to je jeho jméno od 1983 a byl to nádherný zážitek.

Za jeden z dalších důležitých bodů této teorie patří archeologické nálezy v Ebla, dnešní Sýrii. Pod zbořenými zdmi královského paláce se našel neobyčejně rozsáhlý archiv tabulek s klínovým písmem. Jsou staré více jak 4000 let! V roce 1955 objevují archeologové oltář z čediče, který napovídá o významu tohoto místa. Pozdější vykopávky jim dávají za pravdu. Kvůli strategické poloze není město nijak přirozeně chráněné. Vědci objevují, že má podobu okrouhlé pevnosti s velmi silnými zdmi o 20 až 30 metrech. Vstupovalo se do něj čtyřmi rozlehlými branami s vysokými věžemi. Ebla si zřejmě mohla dovolit platit na svou obranu stálou armádu. Uprostřed města je citadela s dvěma palaci, z nichž jeden obýval král. Jsou tu nalezeny sochy z barevných kamenů a mnoho uměleckých předmětů a keramiky. Největší poklad je ale objeven v roce 1975. V ruinách administrativního paláce se nalezne 17000 zachovalých hlíněných tabulek, popsaných klínovým písmem dvěma jazyky – sumerštinou a dosud neznámým, takzvaným eblaitským písmem. Objeví se zde dokonce nejstarší slovníky na světě, které tyto jazyky srovnávají. V mnoha textech se objevují slova ze Starého zákona, jako Adam, což znamená muž, a názvy starozákonních měst, jako Jeruzalém, Adama, Sodoma, Gomora, atd. Je zde uvedeno i město Ur, které se nachází v okrsku Cháranu. A zde je náš další důležitý moment v našem uvažování, neboť jestliže tyto vice jak 4000 let staré nálezy dokazují, že Ur je pod správou Cháranu, není logicky reálné, aby se jednalo o Ur na jihu Iráku, neboť ten určitě nemohl být v okrsku města Cháran. Jde o místa od sebe vzdálená vice jak 1200 km a to by se už určitě nejednalo o okrsek. Tímto pojmem se rozumí místa, která jsou od sebe vzdálena jen v malém dosahu. Můžeme si to například přirovnat k dnešnímu městu Opavě na severu Moravy a poblíž vzdáleného města Hlučín… Je tudíž pravděpodobné, že v určité době bylo dnešní ŞanliUrfa nazýváno Ur. Samozřejmě to ale nutně neznamená, že to byl Abrahámův Ur. Objasněná a předložená fakta a indicie ovšem napovídají, že by to starověký Abrahamův Ur být mohl. Z uvedeného se domnívám, že podobnost názvu Ur v Iráku a Turecku je jen ryze náhodná. Archeologické nálezy v iráckém Uru ještě nutně neznamenají, že se jedná o Ur, kde žil Abraham. A konečně v tomto Uru v Iráku se nenašla jakákoliv přímá souvislost mezi Abrahamem jako místem jeho rodiště a tímto městem. Dokonce ani okolní města, topografické údaje, jména, další historické souvislosti, údaje J. Flavia a další popsané indicie nenasvědčují tomu, že se jedná o Ur, kde by měl žít Abraham.

Snímek pod „Urfskou“ citadelou, který jsem zde pořídil v roce 2007.

V Urfě (Uru) je jeskyně pod citadelou města, kde podle místní tradice prý generál Terach skrýval svého syna Abraháma. Vládce Nimrod by prý toho chlapce zavraždil. I když to je fantastická povídka – možná není tak docela ve shodě s pravdou. V centru města se nachází ruiny starověkého hradu, kde je dochovaný sloup se starověkými nápisy o Nimrodovi. Podle dochovaných záznamů měl toto město Ur postavit Nimrod. Dnešní obyvatelé Şanliurfy s vědeckou obcí je o těchto faktech přesvědčena. Do tohoto města proudí stovky lidí jako na poutní místo Abrahamova rodiště.

 


Další články

Tradiční a všeobecné informace
Která místa známe s určitostí?
Mohlo by město ŞAN-LI URFA odpovídat URU?
Kde byla planina Sineár?
Co znamená slovo KALDEJSKÝ?
Kdo byli Kaldejci?
Náboženství v této oblasti
Další fakta
Háran, Abrahámovo město
Shrnutí


Více informací

Pokud máte zájem zhlédnout další důkazní materiály a vidět obrázky které prezentujeme na webu ve větším rozlišení, tak máte možnost zakoupit si v našem e-shopu naše biblické noviny v tištěné podobě (20,- Kč + poštovné).



Sponzoring a dary

Sponsoring und Spenden

Sponsorship and donations

Programování © 2008–2015 MARF reklamní agentura & grafické studio, obsah © 2006–2015 Milan Latka, DUOTISK s.r.o.